Po čase jsem v Praze opět natrefila na úžasné firemní logo. Je to logo jedné zastavárny, které na první pohled opravdu vyjadřuje to, čím se zabývá – velké písmeno Z jako šipky, které naznačují pohyb. Jednoduché a výstižné, přesně tak, jak má u loga být. Čistota a lehkost autorova rukopisu je viditelná i na ostatních ikonách zastavárny, jak je vidět na dveřích. Pokouším se dopídit jména autora. Snad se mi to podaří, abych mu mohla napsat, jak se mi toto logo líbí.
Krásný inspirativní den. Pavla

logo zastavárny

zastavárna – grafika na dveřích

Dnes jsem byla první návštěvník Šternberského paláce (Národní galerie v Praze), kde jsou stálé expozice evropského umění od antiky po baroko. Byla jsem tam první hodinku úplně sama, paráda, celá výstava byla jen moje. Jsou tam vystavena opravdu úžasná cenná díla, na které jsem koukala s otevřenou pusou (Rembrandt, Rubens, Goya, El Greco a další a další a další). Ale zaujalo mě navíc i pár, doslova, menších uměleckých děl. No řekněte, čekali byste ve sbírce antického umění bronzové miniatury hryzajících myší?
Krásné inspirativní dny. Pavla

Hryzající myš – oskenováno z výstavního katalogu

Lucia Šachlová – obraz a tenisky

Včera večer jsem byla na vernisáži ve Slovenském domě v Praze (Soukenická 3). Měsíc tam teď vystavuje kamarádka, umělkyně Lucia Šachlová. Sice se přiznala, že tvoří pod tlakem náročných životních situací, ale na jejích dílech to nepoznáte – jsou veselá a sytě barevná. Tato výstava je průřez její tvorbou, od obrazů přes židle až po barevné tenisky. Běžte se podívat, zvednete si náladu a budete se usmívat tejně jako Lucia (www.sachlova.com).
Krásné inspirativní dny. Pavla

Minulý týden mě překvapil jeden kamarád, se kterým se znám díky divadlu. Minulý rok jsem výtvarně spolupracovala na představení, kde jsem místo původně požadované vlakové výhybky navrhla lampičku inspirovanou výhybkou. Vyráběl ji právě zmíněný kamarád, je nesmírně šikovný. Ta lampička se mi moc líbila a přemýšlela jsem, že po derniéře si ji vyptám. Ale znáte to, jak čas plynul, tak jsem na ni zapomněla. A ejhle, minulý týden jsem od kamaráda dostala svoji lampičku (jupíííííííííí) a dovoluji si říct, že o hodně hezčí než je ta původní divadelní. Posadila jsem ji na židličku od kamarádky, která je také nesmírně šikovná. Posuďte sami. To mám ale úžasné kamarády, že?
Krásný inspirativní den. Pavla

Když jsem teď jela z Prahy za svými rodiči na víkend do Jindřichova Hradce, tak jsem místo auta zvolila přesun vlakem. A dobře jsem udělala. Při výstupu na mě čekalo překvapení v podobě dětských kreseb vláčků, které byly rozvěšené po venkovní části nádražní budovy. Nádhera, mám ráda dětské obrázky, protože děti se nebojí kreslit podle svých představ, nic je nesvazuje jako nás, dospělé jedince. Nejkrásnější vláček nakreslil Kája. Pošlete mi svůj obrázek z dětství (nebo Vašich dětí), ať se o tu úžasnou energii podělíme.
Krásný den. Pavla

Nejkrásnější vláček od Káji

Vlakové nádraží v J. Hradci jako galerie

Václav Frolík – kresba 2, 30.8.2014 Úštěk

Václav Frolík – kresba 1, 30.8.2014 Úštěk

To si takhle jako jedna ze čtyř kapel hrajeme na festiválku v Úštěku (30.8.) a při poslouchání hudby a tančení (tedy v mém případě poskakování), si všimnu pána, který má s sebou bloček a pořád si do něj něco kreslí. V klidu popíjel pivo, vedle sebe paní a spokojeně se usmíval. Nemohla jsem ho jen tak nechat být a šla na výzvědy, co že si to tam kreslí. Vyklubal se z něj profesionální malíř – pan Václav Frolík. Moc hezky jsme si popovídali a dovolil mi si vyfotit jeho kresby – pohybovky muzikantů. Inspiroval se námi a my se můžeme inspirovat jím. Napište mi, kdo inspiruje vás (na pavla@po-art.cz). Pavla

Nápadité logo

Když jsem šla před časem okolo tramvajové zastávky Husinecká, všimla jsem si cedule (áčka) na chodníku, lákající kolemjdoucí na kávu. Zaujalo mě totiž krásné, dovoluji si napsat dokonalé, logo. Spojují se v něm velmi nápaditě jednoduché tvary a barvy připomínající kávu a něco sladkého na zub. Posuďte sami.
Pokud potkáte nějaké nápadité logo vy, pošlete mi fotku na pavla@po-art.cz. Podělíme se s ostatními.

PS: kávu mají vynikající.

Na poslední chvíli, 3 dny před ukončením, jsem navštívila tuto úžasnou výstavu. Byla perfektně vizuálně sladěná (černobílá pruhovaná scéna), čehož si návštěvníci mohli užít už před vstupem ve frontě na vstupenku. Kresby a malby Tima Burtona jsou lehké, inspirativní, plné energie a hlavně vtipné. Jeho tvorečci z cyklu „Bytosti“ jsou tak roztomilí, že bych si je všechny chtěla adoptovat. Škoda, že nejsou živí. Na vybraná díla se můžete stále ještě podívat na výstavních stránkách www.timburton.cz. Kdyby náhodou tohoto energického režiséra někdo neznal, doporučuji shlédnout film „Střihoruký Edward“ a „Karlík a továrna na čokoládu“. Zaručeně se do těchto filmů zamilujete a budete se pídit po dalších.
Dovoluji si připojit pár oskenovaných obrázků z výstavního katalogu. A abyste zapojili své mozkové buňky, mám pro vás soutěžní otázku: který obraz od slavného expresionistického malíře vám malba “ Bez názvu“ připomíná? Napište mi odpověď na e-mail. Kdo uhádne první, dostane za to labuť
Správná odpověď je obraz „Výkřik“ od Edvarda Muncha a labuť poplave k výherkyni paní Lence. Gratulujeme.
Pavla

Tim Burton: Poslední svého druhu, 1994 (scan z výstavního katalogu)

Tim Burton: Bez názvu – z cyklu Bytosti, 1997-1998 (scan z výstavního katalogu)

Tim Burton: Pan Štístko, 2008 (scan z výstavního katalogu)